Dr. Ludwig Schmitt (1925-1965) byl německý fyzioterapeut. V rámci své profese se začal zajímat o jógu, meditaci a souvislosti mezi fyzickými a psychickými procesy. V lékařské praxi začal využívat dýchání k podpoře přirozených léčivých sil těla, uvolnění chronických stavů bolesti, ke zmírnění fyzického i psychického napětí a k ovlivnění funkcí vnitřních orgánů přes reflexní zóny. Postupně tak začal vyvíjet nový terapeutický směr, ve kterém spojoval anatomické a fyziologické poznatky o lidském těle s východním filosofickým a léčebním přístupem. Integrující masáž, jak se v Čechách často práce s tělem dle Schmitta nazývá, vychází z poznatku, že opakované stresy a nevyřešené problémy jsou příčinou zvýšeného napětí v určitých svalových skupinách. Způsobují tvrdnutí pojivové tkáně, otoky, zkracování svalů apod., přímo či nepřímo narušují, zadržují či blokují fyziologické dýchání, dechový pohyb a tím i proudění energie. Projevy takových bloků jsou různé, od špatného držení těla, přes chronické bolesti, oslabení imunitního systému, k pocitům úzkosti, strachu apod. Práce s tělem podpoří přirozenou tělesnou cirkulaci, zaktivuje sebeléčivé schopnosti a nastolení rovnováhy. Jakmile člověk pocit rovnováhy zažije, začne se v něm cítit pohodlně a tak sám sobě zkomplikuje návrat do předchozího stavu. Při masáži se pracuje s celkovou energií lidského těla na základě práce s povrchovými i hloubkovými svaly. Postup masáže je řízen výdechem, s jehož pomocí se směřuje k uvolnění bloků v těle. Integrující masáž je výborným prostředkem pro odstranění psychosomatických potíží, zejména potíží spojených s nadměrným stresem a vyčerpáním. Může být velice účinná také při depresích, nespavosti, bolestech hlavy a zad a při blokádě nervů a kloubů. Zprostředkovává lepší vnímání vlastního těla a tím i citlivější vnímání života.